lež

25. února 2007 v 14:01 | Piškot... |  básničky
Byl jsi můj jediný,kterého jsem měla.
Byl jsi i ten, koho milovat jsem chtěla.
Však lhal jsi mi, a to nejde odpustit.
Nezbylo než vstát a navždy tě opustit.
Tvá ústa říkala,že měl jsi mě rád,
Teď tomu nevěřím-uměl jsi jen lhát.
Tvá ústa říkala slova plná něhy a lásky.
Všechno však prozradil polibek té cizí krásky.
Chci na tebe zapomenout.
Nenávidím lháře!
Ta rána však velká je jak polární záře.
Prosím, nech mě jít.
Ať můžu nový sen dál snít…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naty Naty | 26. února 2007 v 15:40 | Reagovat

Nádhera nevím co víc dodat

2 Naty Naty | 26. února 2007 v 15:41 | Reagovat

Nádhera!!!!Nevím co víc dodat

3 monika sladkova monika sladkova | 29. března 2007 v 13:54 | Reagovat

je to nadherna basnicky k mimu zivutku co se mi stal!

4 Piškot... Piškot... | Web | 30. března 2007 v 16:41 | Reagovat

sem ráda když se líbí =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama