Červenec 2007

Lostprophets - Rooftops (Střechy)

31. července 2007 v 17:45 | Piškot...
Až náš čas vyprší,
Až naše životy budou u konce,
Budeme říkat ''bavili jsme se''
Tentokrát uděláme značku,
Budeme říkat, že jsme byli zkoušení.
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Je to všechno, co teď máme
Každý křičí: Jsi bez srdce
Všechny lásky co jsem potkal,
Necítím lítost.
Jestli teď všechno končí, nezměním se
Tentokrát uděláme značku,
Budeme říkat, že jsme byli zkoušení.
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdc
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Je to všechno, co teď máme
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách
(čekáme až bomby spadnou)
Je to všechno, co jsme dostali
(křičet až se tvoje srdce zastaví)
Nikdy nebudeme litovat
(sledovat každý západ slunce)
Budeme poslouchat tlukot svého srdce
(všechny lásky co jsme našli)
Křičí: Jsi bez srdce!!!
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Stojíme na střechách,
Každý křičí: Jsi bez srdce
Je to všechno, co teď máme
Každý křičí: Jsi bez…

Kdysi dávno...

30. července 2007 v 11:42 | Piškot... |  vymyšlené příběhy
Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, měli lidé čtyři nohy a dvě hlavy. Bohové na ně ale seslali na zemi blesk, který je všechny rozpůlil. Každý měl potom dvě nohy a jednu hlavu. To rozdělění v nich vyvolalo zoufalou touhu po opětovaném spojení, protože obě části měly společnou duši. A od té doby všichni lidé po celý život hledají druhou polovinu své duše.

život je jen...

29. července 2007 v 11:38 | Piškot... |  motta a citáty
Ber vse, co ti zivot da, ber zal i lasku. Vzdyt zivot je jak karneval, v nemz 100krat zmenis masku

opravdový přítel...

23. července 2007 v 17:04 | Piškot... |  motta a citáty
Opravdový přítel je ten, kdo nedovolí aby tebou ostatní pohrdali, aby tě ponižovali....nedovolí, aby si byl nešťastný....nedopustí, aby tě pohltil svět plný lží a nenávisti...opravdový přítel je jen ten, kdo tě i v té nejtěžší chvíli podrží a nedovolí aby ses zřítil ze strmého srázu...opravdový přítel se postaví všem, jenom proto, aby ubránil tebe...pokud je to opravdový přítel...nikdy tě neopustí, a pokud to už udělal, tak není, nebyl a nikdy nebude tvým opravdovým přítelem....

slibuju...

23. července 2007 v 16:59 | Piškot... |  motta a citáty
tak sem se dostala -na chvili- na nett tak vám sem něco málo hodim
I promise there will always be a place for you in my heart.... ( slibuju, že v mém srdci budeš mít navždy své místo.)

přátelství - Motta a citáty

20. července 2007 v 16:55 | Piškot... |  motta a citáty
Při navazování přátelství pečlivě přihlížejte k tomu,abychom nezačali milovat člověka,kterého bychom jednou mohli nenávidět.
Mít někoho rád mnohdy znamená více než ho milovat!
Přátelství je láska bez křídel!
Přátelství nám nebe posíla proto, abychom se vyzpovídali z tajemství, které nás tíží.
Přítel je ten, kdo zná píseň ve tvém srdci a dokáže ti ji zazpívat, když ty sám zapomeneš slova.
Až jednou budeš odcházet z mého života,nezapomeň mě vzít s sebou !
Nejlepším zrcadlem je strarý přítel.
Nechoď přede mnou,nepotřebuji nikoho následova.Nechoď zamnou nepotřebuji nikoho vést.Pojď prostě vedle mě a buď můj přítel...

život .... a vše kolem něj

19. července 2007 v 13:07 | Piškot... |  motta a citáty
Život je karetní hra,v níž srdce není nikdy trumfem.
*
Žebřík života je plný třísek. Ale nejbolestivěji se zadírají, když kloužeme dolu.
*
Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, protože ví, že ji může číst jen jednou.
*
Život je boj, láska je hřích, proto si pamatuj, že vyhraje smích..
*
Život z taháku neopíšeš.
*
Nejvíc na životě miluju tu rozmanitost - každý den mě nasere někdo jiný…
*
Smrt prý není prohra, život prý není vítězství...
*
Vždycky se najde důvod proč žít... i když je to třeba jen vůně květin...
*
Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic.
*
Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.
*
Narodil ses jako originál, tak neumírej jako kopie! <<-

=o) tak to je hezký

17. července 2007 v 13:03 | Piškot... |  motta a citáty
Vis ze kdyz te nekdo rozcili a ty se zamracis pouzijes na to 44 svalu, ale jednodusi by bylo kdybys zvedl prostrednicek a vyfakoval bys ho to je jen na 4 svaly

kdo ví....

16. července 2007 v 12:58 | Piškot... |  motta a citáty

naučila jsem se....

15. července 2007 v 9:28 | Piškot... |  motta a citáty

on.... moje stracená láska...

14. července 2007 v 11:17 | Piškot... |  můj svět
Je spousta lidí, se kterýma jsem chodila a už si skoro ani nepamatuju, jak se jmenovali. Ale pak je taky člověk, se kterým jsem nikdy nechodila a přesto si dokážu vybavit každý detail jeho tváře. Přesně vím, jak se tváří ráno po probuzení, vím jak se usmívá, když mě jen tak škádlí a vím, jak krásně se s ním usíná. Ale proč to všechno vím? Proč si to pamatuju? Proč na něj nemůžu zapomenout tak, jako na ty ostatní?
Vždyť život jde dál, všichni mi to říkají. S jednou ztracenou láskou nic nekončí... Ale mně se zdá, jako by končilo všechno... Zdá se mi, jako bych umírala zevnitř. Vždyť já už nedokážu cítit nic než tu hloupou lásku k němu. A přitom proto, abych na něj zapomněla, bych udělala cokoliv... Ale vím, že by to stejně nepomohlo...
Už jsem se asi smířila s tím, že je konec. Stálo mě to sice hodně sil, ale smířila jsem se s tím. Ale pořád mě trápí myšlenka, že jsem pro něj byla jen zábava pro zkrácení chvíle. Vždyť on není typ kluka, který by holky jen tak zneužíval. Tak proč se cítím zneužitá? Proč mi psal, proč se mnou mluvil, proč mě líbal? Proč vlastně tohle všechno kluci dělaj, když nechtějí víc? To přece nemůže být jen tak z nudy... Takže zkazila jsem to všechno snad já? A jestli ano, pak čím? Kdo mi na tohle všechno odpoví? Snad jedině on, ale ten se mnou už ani nemluví...

Friday 13.

13. července 2007 v 12:18 | Piškot... |  ostatní
Podle historiků v pátek 13. října léta páně 1307 bylo po celé Francii na příkaz Klementa V. zahájeno hromadné zatýkání rytířů z řádu templářů, kteří byli v průběhu následujících několika let mučeni a někteří z nich také popraveni.
V hektické současnosti si ale málokdo spojuje tento den s historií. Dnešní konzumní masy se v pomyšlení na číslo třináct chovají velice pověrčivě. Lidé si často vsugerují katastrofální scénář natolik silně, že se do jisté míry vyplní. Zamykají se doma nebo při sobě nosí ochranné talismany. Jsou také schopni hledat v ciferných součtech dat "pátků třináctých" další a další třináctky. Tvrdí, že kdo má ve jménu třináct písmen je to znamení ďábla( Charles Manson, Jack The Ripper, Theodore Bundy...). Některé hotely dokonce vynechávají pokoje s číslem třináct a přeskakují třinácté patro. A co je opravdu zarážející psychiatrie má vlastní lékařský název pro fobii ze třináctky - "triskaidekaphobia".
tak co vy a pátek 13.???
Mě osobně se nikdy nic nestalo a 13 (dá se říct) je moje šťastné číslo
- Já mám dneska v plánu jít asi tak ve 4 hod. ven a vrátit se až zejtra a jelikož du s mojema kámošema (takový střeva to sou), tak se určo něco stane, ale ne díky 13, ale díky tomu že mám upa hafec trhlí kámoše =o)

na tomto světě....

13. července 2007 v 12:02 | Piškot... |  ostatní
Čti pomalu a tiše! Na tomto světe je minimálně pět lidí kteří tě milují tolik, že by pro tebe zemřeli.
Je minimálně 15 lidi, kteří tě doopravdy milují.
Jediným důvodem pro to, že tě někdo nenávidí, je protože chce být jako ty.
Tvůj úsměv přináší radost i těm, kteří tě nemají v lásce.
Každý večer na tebe někdo mysli než jde spát.
Pro někoho znamenáš celý svět.
Někdo by neměl pro co žít, kdyby tě nebylo.
Jsi zvláštní a jedinečný(á). Někdo, jehož existenci ignoruješ, tě miluje.
I ta největší hloupost kterou uděláš, slouží k něčemu dobrému.
Když si myslíš že se k tobě všichni otáčí zády, dobře se rozhlédni: jsi to hlavně ty, kdo se otáčí zády k ostatním!!!!
Když si myslíš, že nemáš štěstí, když nemáš to co chceš, tak to mít (také) nebudeš.
Když to budeš chtít, tak toho pravděpodobně dřív či později dosáhneš.
Vzpomínej na komplimenty které dostáváš a zapomeň na ošklivé poznámky.
Vždy lidem říkej co k nim cítíš, bude Ti lépe, když to budou vědět.
Nikdo si nezaslouží tvé slzy či pláč a ten kdo si je zaslouží, tě nikdy nerozpláče.
Pokud máš nejlepšího přítele, udělej si čas na to mu říct, co pro tebe znamená.
Říká se, že trvá minutu všimnout si někoho zvláštního, potřebuješ hodinu, aby sis ho vážil, den k tomu, abys ho miloval, ale potřebuješ celý život na to, abys na něj zapomněl.
Zastav se na chvíli a udělej si čas na to "žít".
A pamatuj, nikdy neopouštěj někoho, koho miluješ, pro někoho, kdo se Ti líbí, protože ten, kdo se Ti líbí tě opustí pro toho, koho miluje.
Trippy Myspace Graphics

nenávist

12. července 2007 v 15:27 | Piškot... |  motta a citáty
Ten, koho nenávidíš, musí být Tvé nenávisti hoden.
Nemohu nenávidět toho, kdo mi už jednou byl milý .
Lepší paměť než láska má nenávist .
Nenávist bez touhy po pomstě je jako semeno, které spadne na žulu.
Láska a nenávist jsou plody téhož citu a mají k sobě blíže než dvě lásky nebo dvě nenávisti .
Nenávist vyčerpává stejně jako láska, někdy dokonce ještě víc.
Láska a nenávist jsou dvě sestry: kde je jedna, přijde i druhá a potom společně odejdou .

nauč se....

11. července 2007 v 19:53 | Piškot... |  motta a citáty
tak sem zase zptky a i s jednou radou =o)
Nauč se smát se slzami v očích, pomalu kráčet, i když pospícháš, nauč se hladit se zaťatou pěstí, jen tak poznáš, jak je život krásný a stojí za něj bojovat.

Jaká je žena?

7. července 2007 v 10:04 | Piškot... |  ostatní
tak už mě máma volá že už jedeme tak sem rychle házim něco (něco dlouhýho) aby ste si početli a vynahradila vám tak ty dny co tu nebudu (změna plánu vracim se už ve středu)
tak zatim páčko...
...................................................
Jaká je žena
Když Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas.
Anděl se zjevil a řekl: "Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak dlouho?"
A Pán Bůh odpověděl: "Viděl jsi její specifický popis? Musí být kompletně omyvatelná, ale ne plastická, musí mít 200 pohyblivých částí, všechny nahraditelné, musí fungovat na černé kávě a zbytcích, musí mít lano, které udrží najednou dvě děti a které zmizí, když ty se pak postaví na vlastní nohy. Musí mít polibek, co vyléčí cokoliv od odřeného kolena ke zlomenému srdci a musí mít 6 párů rukou."
Anděl byl ohromený tímto požadavkem.
Pán Bůh zareagoval: "Víš, ty ruce to není problém. Problém jsou tři páry očí, co matky musí mít. Jedním párem oči musí vidět skrz zavřené dveře a bude se ptát dětí, co dělají i přesto, že to bude vědět. Další pár vzadu na hlavě, aby věděla, co potřebuje vědět, přestože si nikdo nebude myslet, že to dokáže. No a třetí pár bude vpředu na hlavě. Ty jsou na dívání se na plačící dítě, a těmi bude vyjadřovat, že mu rozumí a miluje ho i bez vyslovení byť jen jediného slova."
Anděl se pokoušel zastavit Pána Boha: "Je to příliš práce na jeden den, počkej aspoň do zítřka, pak to dokončíš!"
"Ale to nemůžu!" zaprotestoval Pán Bůh, "jsem tak blízko k dokončení tohoto stvoření. Je tak blízké mému srdci. Ona už uzdravuje sama sebe, když je nemocná, a dokáže živit rodinu!"
Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy: "Ale ty jsi ji udělal tak měkkou, Pane."
"Je měkká," souhlasil Pán Bůh, "ale taktéž jsem ji vytvořil tvrdou a neochvějnou. Ty nemáš ponětí, v čem musí vytrvat, nebo co úspěšně dokončit."
"Bude schopná myslet?" zeptal se Anděl.
Pán Bůh odpověděl: "Nejenže bude schopná myslet, ale bude schopná i zdůvodňovat a vyjednávat."
Anděl si potom něčeho všiml, natáhl se a dotkl se tváře ženy. "Aj, vypadá to, že tenhle model ti promoká. Říkal jsem ti, že jsi do ní zkoušel vložit příliš mnoho."
"To není promokání!" namítl Pán Bůh, "to je slza."
"Na co je slza?" zeptal se Anděl.
Pán Bůh odpověděl: "Slza je její způsob pro vyjadřování radosti, smutku, její bolesti, jejího rozčarování, její samoty, jejího žalu i hrdosti."
Anděl byl ohromený. "Ty jsi génius, Pane. Myslel jsi na všechno."
"Ženy mají sílu, co okouzlí muže. Nosí děti, nosí utrpení. Nosí povinnosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost. Usmívají se, když chtějí křičet. Zpívají, když chtějí plakat. Pláčí, když jsou šťastné a smějí se, když jsou nervózní. Perou se za všechno, čemu věří. Postaví se proti nepravosti. Neberou "Ne" jako odpověď, když věří v lepší řešení. Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich děti. Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyní. Milují nepodmínečně. Pláčí, když jejich děti excelují a radují se, když jsou jejich přátelé oceněni. Jejich srdce se lámou, když zemře přítel. Trápí se při ztrátě člena rodiny, ale stále jsou silné. I když si myslí, že už jim žádná síla nezůstala. Vědí, že pohlazení a polibek vyléčí zlomené srdce. Ženy jsou různých velikostí, barvy a tvarů. Budou řídit, létat, chodit, běhat. Srdce ženy je to, co způsobuje, že se svět otáčí. Ženy dělí od mužů mnohem víc než jen porod - nosí radost a naději. Nabízí soucit a ideály. Ženy mají vždycky co říct a co darovat."

o blogu

6. července 2007 v 11:45 | Piškot... |  můj svět
Tak už sem se rozhodla blog prázdniny mít nebude! =o) (njn aspoň se nebudu nudit =o) ale nesmíte mě ukamenovat když sem něco nepřidám =o)
a s tim vyhledem??? no nevim, nevim hlasovalo 7 lidí 3 pro to aby barva zůstala taková jáká je ale 4 lidi pro černo-modrou tak hlasujte znova čeho bude víc tak to sem dám =o)
--------------> hlasujte v anketě klik na "komentáře" <-----------------------

život je jen jeden...

6. července 2007 v 11:33 | Piškot... |  motta a citáty
Musim říct že tejto Motto je vážně super, zkuste se jím řídit a zjistíte že svět není jen černej......
"Sněte o tom, o čem chcete snít, jeďte tam, kam chcete jet, buďte tím, kým chcete být, protože život je jen jeden a jen jedna šance dělat všechny věci, které chcete dělat!"

smysl života .... kde je?

5. července 2007 v 20:06 ostatní
Možná hledám boha. Boha? Ďábla? Smysl života, nebo co teda? Všude jen závist, zoufalství, beznaděj. Kam se ztrácí duše lidí? Vždyď bez ní je člověk jenom stín. Proč každej z nás vidí jenom sebe a neunáší, že by měl mít míň než ten druhej? Řekni mi proč?
Kde je ten smysl, smysl lidské existence.
Nenávidím tenhle svět plnej smradu a špíny. Ploužím se po ulicích jako tmavej temnej stín, zabředám do nenávisti, jdu od ničeho k ničemu. Cítím se jako zrnko písku, lidi mě roznášejí na svých botách do koutů zaprášených ulic, šlapou po mě svou lhostejností.
Kam se ztrácí duše lidí, bez ni je člověk jenom stín. Řekni mi, proč každej vidí jenom sám sebe?

Proč je svět přesycenej jednou velkou iluzí? Proč nikdo nevidí zoufalství, beznaděj, strach?
Neviním smrt z toho, že mi vzala člověka, který mi byl vším. To lhostejnost, nenávist, zoufalství a strach mi ho ukradli. Ne smrt, ta byla spravedlivým vysvobozením….

slzy

4. července 2007 v 12:20 | Piškot... |  motta a citáty
Nebe pláče ...a slzy tiše padají na zem ...stejně jako déšť ... nechci už plakat ... nenávidím déšť ... protože pak přicházejí slzy ... chci úsměv ... jenže newím ,kdy příjde .... awwww .... the sky is crying :´(